1: Ve jmenovateli by se měl každý člen součinu zkoumat zvlášť. U prvního členu se již nahlédlo, že se vnitřní odmocnina chová jako n² a celá odmocnina jako n. Ve jmenovateli se tedy první člen součinu chová jako n a druhý jako n², takže celý jmenovatel je typu n³, stejně jako čitatel. Je tedy možné tuto mocninu ve zlomku zkrátit namísto vytýkání. Nicméně zde je díky komplikovaným odmocninám nejlepší postupně vytýkat vedoucí členy postupně, začít od vnitřních odmocnin a propracovat se ven.

Mimochodem, teď už byste měli být schopni dohadnout výsledek pomocí intuitivních výpočtů:

Další nápověda
Výsledek