Zde ukážeme, že funkce

je rostoucí na intervalu
M = (0,2〉.
Začneme pozorováním, že
žádnou monotonii nevidíme přímo. Protože je cos(t) klesající a
tk rostoucí na M, je tam podíl
cos(t)/tk klesající. Takovéto členy jsou v
našem g s plusy i mínusy a víme, že rozdíl dvou klesajících funkcí
může být jakýkoliv, klesající, rostoucí nebo třeba vůbec nebýt monotonní; a
navíc jsou tam ještě členy se sinem, což ukazuje, že tento přístup nikam
nevede. Zdá se, že nějaký jiný algebraický přístup není, takže to zkusíme
tradičním způsobem přes derivaci.

Je nemožné vyřešit g′ = 0 algebraicky, jedinou šancí je
najít alespoň přibližná řešení numericky, ale i to by bylo dost trikové a
obtížné. Musíme se tedy uchýlit k nestandardní taktice a trikům. Klíčovým je
zde to, že vlastně tu rovnici nepotřebujeme řešit, potřebujeme jen ukázat,
že g′ > 0 na M. Začneme tím, že si tuto derivaci
přepíšeme na společný jmenovatel.

Protože je jmenovatel kladný stačí dokázat, že i čitatel h je kladný
na M. A zase, dělat to nějak algebraicky se zdá nemožné, takže
zkusíme vyšetřit, jak h jde; aplikujeme zde standardní přístup.
Nejprve najdeme jeho derivaci a zde se stane malý zázrak. Každý člen se
derivuje pomocí součinového pravidla a vzniknou dva členy. Úžasnou náhodou
se sousední členy vykrátí a celý dlouhý výraz (celkem 15 členů) zkolabuje.
Ověřte, že
h′(t) = t7sin(t).
Tohle je na M kladné, takže sama h je tam rostoucí. Proto
je rozsah jejích hodnot určen hodnotami v koncových bodech.

Vidíme, že na M jsou hodnoty h mezi 0 a 31, což mimo jiné
značí, že h musí být kladné a důkaz je hotov.
Abychom ukázali, jak jednotlivé kusy této skládačky do sebe zapadají,
tak tady stručně rekonstruujeme celý řetěz úvah.
