Zde ukážeme, že když máme dvě posloupnosti funkcí, fk} konvergující k nějaké f na množině M a {gk} konvergující k nějaké g na množině N (a předpokládáme, že všechna gk zobrazují N do M), tak nemůžeme tvrdit, že fk(gk)} konverguje k f (g), dokonce ani když jsou použité funkce spojité.

Uvažujme funkce fk(x) = arctg(kx), víme, že tvoří konvergentní posloupnost a

Označme tuto limitu jako f.

Uvažujme také funkce gk(x) = x/k, snadno se nahlédne, že konvergují ke konstantní funkci g(x) = 0 na celé reálné ose.

Co můžeme říct o jejich složení? Pro všechna k máme fk(gk(x)) = arctg(x), takže fk(gk)} je konstantní posloupnost funkcí, která konverguje k funkci arctg(x). Na druhou stranu f (g) je konstantní funkce f (g(x)) = f (0) = 0, takže fk(gk)} rozhodně nekonverguje k f (g).