DMA: Závěrečná zkouška

Hlavní částí zkoušky je písemka, která rozhodne o přežití. Pokud přežijete (viz pravidla v syllabu), můžete se pokusit o vylepšení známky u ústní zkoušky. Tam si popovídáme o teorii, cílem je rozpoznat, nakolik si student porozuměl s matematikou, což se nejlépe dělá na důkazech. Obtížnost otázky závisí jednak na kvalitě známky, o kterou se ucházíte, druhak na tom, jak daleko k ní máte. Ústní se obvykle konají ve stejný den jako písemka, zkoušející to obvykle oznámí v průběhu písemky, stejně jako informaci o tom, kde a kdy jsou k dispozici opravené písemky. Rozhodně neodcházejte z písemky, dokud nevíte, kdy a kde se dozvíte výsledky, popřípadě info o ústní části.

Písemka

Bude se skládat z pěti hlavních příkladů, které pokryjí hlavní témata, jednoho abstraktního důkazu a pár otázek na okrajovější témata. Pro další detaily viz ukázková písemka.

Na zkoušku si s sebou vezměte nějaké papíry (2 až 4 listy A4 obvykle stačí) a jeden dvojlist (například vytrhnutý z běžného sešitu A4), který poslouží jako košilka pro odevzdání vaší písemky. Na jeho vnější stranu napište své jméno a nakreslete tabulku na body:

 1:       
 2:       
 3:       
 4:       
 5:       
 6:       
 7:       
 8:       
 9:       
 Σ:       

Nepoužívejte prosím čtverečkovaný papír, a jestli už z nějakého důvodu musíte, tak použijte pero jiné barvy, ale ne červené.
Nepermutujte pořadí příkladů, a pokud na jedné straně řešíte více příkladů, nějak je vizuálně výrazně oddělte. Pokud zkoušející nedokáže vaše řešení najít, dostanete nula bodů.

Doporučená příprava je jasná, počítat si podobné příklady a u toho počítání přemýšlet nad postupem.

Ústní: Lehčí otázky (za méně bodů, na nižší známku) odpovídají otázkám na první, popřípadě druhé semestrální písemce. Náročnější otázky vybírám z důkazů, které byly udělány na přednáškách (popřípadě jim obdobných) a které nejsou založeny na triku, ale na pochopení definic a vlastností. Dobrým příkladem jsou třeba strukturální věty pro rovnice (diofantické i rekurentní, u věty pro homogenní rovnice je použit i poznatek z lineární algebry, jmenovitě že prostor zde znamená uzavřenost na operace), nebo věty, které v důkazu používají Bezoutovu identitu (existence řešení diofantických rovnic, Euklidovo lemma a podobně). Témata jsou v zásadě jako u příkladu 6 ukázkové zkoušky, všeobecně dobrý nápad je rozumět v těchto oblastech klíčovým pojmům, vlastnostem a operacím.

Hodně štěstí.