DMA: Závěrečná zkouška

Hlavní částí zkoušky je písemka, která rozhodne o přežití. Pokud přežijete (viz pravidla v syllabu), můžete se pokusit o vylepšení známky u ústní zkoušky. Tam si popovídáme o teorii, cílem je rozpoznat, nakolik si student porozuměl s matematikou, což se nejlépe dělá na důkazech. Obtížnost otázky závisí jednak na kvalitě známky, o kterou se ucházíte, druhak na tom, jak daleko k ní máte. Ústní se obvykle konají ve stejný den jako písemka, zkoušející to obvykle oznámí v průběhu písemky, stejně jako informaci o tom, kde a kdy jsou k dispozici opravené písemky. Rozhodně neodcházejte z písemky, dokud nevíte, kdy a kde se dozvíte výsledky, popřípadě info o ústní části.

Písemka

Bude se skládat z pěti hlavních příkladů, které pokryjí hlavní témata, jednoho abstraktního důkazu a pár otázek na okrajovější témata. Pro další detaily viz ukázková písemka.

Na zkoušku si s sebou vezměte nějaké papíry na řešení (2 až 4 listy A4 obvykle stačí) a jeden dvojlist (například vytrhnutý z běžného sešitu A4), který poslouží jako košilka pro odevzdání vaší písemky. Na jeho vnější stranu napište své jméno a nakreslete tabulku na body:

 1:       
 2:       
 3:       
 4:       
 5:       
 6:       
 7:       
 8:       
 9:       
 Σ:       

Košilka může být na čtverečkovaném papíře, ale u řešení preferuji kvůli čitelnosti papír jiný. Jestli už z nějakého důvodu musíte čtverečkovat, tak ocením pero jiné barvy, ale ne červené.
Klidně pište oboustranně, jestli chcete. Můžete řešit více příkladů na jedné straně, ale výrazně je pak oddělte. Zadání nemusíte opisovat.

Doporučená příprava je jasná, počítat si podobné příklady a u toho počítání přemýšlet nad postupem.

Ústní: Lehčí otázky (za méně bodů, na nižší známku) odpovídají otázkám na první, popřípadě druhé semestrální písemce. Náročnější otázky vybírám z důkazů, které byly udělány na přednáškách (popřípadě jim obdobných) a které nejsou založeny na triku, ale na pochopení definic a vlastností. Dobrým příkladem jsou třeba strukturální věty pro rovnice (diofantické i rekurentní, u věty pro homogenní rovnice je použit i poznatek z lineární algebry, jmenovitě že prostor zde znamená uzavřenost na operace), nebo věty, které v důkazu používají Bezoutovu identitu (existence řešení diofantických rovnic, Euklidovo lemma a podobně). Témata jsou v zásadě jako u příkladu 6 ukázkové zkoušky, všeobecně dobrý nápad je rozumět v těchto oblastech klíčovým pojmům, vlastnostem a operacím.

Hodně štěstí.