Příklad: Najděte derivaci funkce
Řešení: Derivaci nemůžeme najít přímo kvůli těm absolutním hodnotám,
tak se jich nejprve musíme zbavit tak, že rozebereme znaménka výrazů uvnitř
těchto absolutních hodnot. Dělící body jsou
(Trochu netradičně jsme dali rovnítka všude, abychom čtenáři připomněli,
že je úplně jedno, kam je dáme, a každý si může vybrat. Pro body zlomu totiž
obě varianty musí dát stejný výsledek.)
Toto je funkce definovaná po částech. Derivaci můžeme hledat pomocí
pravidel
na vnitřku intervalů z jejího popisu. Nejprve podrobně ukážeme, jak se najde
derivace pro
Díky linearitě můžeme derivovat zvlášť každou část. První je kosinus (jehož derivace je mínus sinus) složený s vnitřní funkcí, takže použijeme řetízkové pravidlo a nejprve derivujeme kosinus (počítá se poslední, tedy derivuje první). Druhá část je také složení, takže použijeme řetízkové pravidlo s vnější funkcí ey, jejíž derivace je ey (zase: při výpočtu se dělá poslední, tudíž s ní začneme při derivování). Dostaneme
Výraz v první derivaci je zase složená funkce, poslední oeprace (vnější
funkce) je y5, takže použijeme řetízkové pravidlo s
Konečně se dostáváme k výsledku, zbývající derivace je aplikovaná na lineární výraz.
Podobně derivujeme výrazy, které definují f na zbývajících dvou otevřených intervalech, dostaneme tak (zkuste to)
Zbývá zjistit, co se děje s derivací v dělících bodech. Na to použijeme jednostranné derivace a užitečnou větu (ze sekce Teorie - Věta o střední hodnotě - Derivace a limita), která nám umožňuje hledat tyto jednostranné derivace pomocí limity derivací, které už jsme spočítali. Jeden z předpokladů této věty je spojitost ve zkoumaném bodě, ale to tady platí, protože původně jsme měli jeden výraz s absolutními hodnotami, který je spojitý všude.
Nejprve se podíváme na počátek.
Protože se tyto dvě jednostranné derivace nerovnají, není v x = 0 derivace.
Teď se podíváme na pí.
Protože se tyto dvě jednostranné derivace rovnají, dostáváme derivaci v π. Všimneme si, že oba výrazy, které jsme použili v limitě, lze použít také v bodě π, takže nemusíme derivaci v π uvádět jako speciální případ, ale můžeme ji zahrnout do jednoho i třeba obou příslušných intervalů (vyjde to nastejno). Dostáváme