Příklad: Rozhodněte, zda tento integrál konverguje:
![]()
Řešení:
Integrovaná funkce je pro
![]()
Kdybychom se ale pokusili použít tuto nerovnost ve Srovnávacím kritériu, pomohlo
by to jen v případě, že je testovací integrál divergentní. Pak by byl i daný
integrál - coby větší - divergentní. Když se ale podíváme na testovací
funkci, měly by nás přepadnout pochyby. Všimněte si, že pro velké hodnoty
x je exponenciála mnohem větší než jakákoliv mocnina. Znamená to mimo
jiné, že pak ta exponenciála ve jmenovateli bude určitě větší než
![]()
Protože ta poslední funkce má okolo nekonečna konvergentní integrál, podle srovnání by měla mít konvergentní integrál i ta funkce nalevo. Toto podezření si potvrdíme později. Teď je jen dobré si uvědomit, že jsme pro danou funkci dostali dolní odhad, ale protože testovací integrál bohužel vypadá konvergentně, jde o situaci, kdy Srovnávací kritérium selže. Zkusíme tedy místo toho Limitní srovnávací kritérium.
Když x roste do nekonečna, v čitateli převáží x a ve jmenovateli ta exponenciála:
![]()
Teď musíme potvrdit naši volbu testovací funkce:

Při výpočtu jsme použili faktu, že poblíž nekonečna exponenciála přebije mocniny; přesně,
![]()
Volba testovací funkce je ověřena. Teď potřebujeme poznat, zda je testovací integrál konvergentní. Nejprve najdeme primitivní funkci pomocí integrace per partes:
![]()
Výpočet testovacího integrálu tedy vede k
![]()
Testovací integrál konverguje, takže podle Limitního srovnávacího kritéria konverguje i daný integrál.
Poznámka:
Integraci per partes jsme se mohli vyhnout, pokud bychom dokázali, že
existuje takové
![]()
Protože víme, že integrál od K do nekonečna z funkce napravo konverguje, podle Srovnávacího kritéria musí konvergovat i integrál z testovací funkce nalevo, a tedy podle Limitního srovnávacího kritéria i daný integrál konverguje.