Šuplík "tabulkové integrály"

Nejzákladnější tabulkové integrály, u kterých automaticky píšeme výsledek, jsou tyto:

Poznamenejme, že tabulkové integrály lze použít jen přesně jak jsou uvedeny, jakákoliv modifikace znamená, že vzorce už nefungují. Například víme, že primitivní funkce k cos(x) je sin(x), toto pravidlo ale již nefunguje na věci jako cos(2x), cos(x²), cos²(x), atd. (například primitivní funkce k cos(2x) rozhodně není sin(2x)). Takovéto integrály se již musí řešit některou z integračních metod (často substitucí).

Pokud můžete používat při práci tabulky, seznam příslušně nakyne. Zde je seznam integrálů, které mohou být v běžných tabulkách. Protože se tabulky liší rozsahem, v případě, že nějaké můžete použít, se s nimi předem seznamte, abyste měli hrubou představu, jaké typy se v nich vyskytují a jaké naopak ne. Student, který u každého integrálu pročítá tlusté tabulky, už nebude mít mnoho času na spočítání těch, které tam nenajde. Navíc jen zřídka přímo dostanete elementární integrál, častěji potkáte něco, co se teprve na elementární převádí, a pokud ty elementární neznáte, tak nebudete vědět, kam s daným integrálem jít.

Další šuplík: substituce
Zpět na Přehled metod - Metody integrace